Aktuality

Nalezli jste opuštěné, zraněné či jinak handicapované zvíře na veřejných prostranstvích, víte jak se v této situaci zachovat?

Pokud najdete zdánlivě opuštěné zdravé mládě savce či ptáka, ponechte ho na místě a nedotýkejte se ho! Přes vaše dobré úmysly pomoci opuštěnému mláděti byste mu naopak velmi uškodili. U mnoha druhů volně žijících živočichů je běžné, že rodiče nechávají své potomky i několik hodin o samotě, když shánějí v okolí potravu. Mezi takovéto druhy patří například zajíci, srnky, kuny nebo ježci. Savci se orientují podle čichu a mládě, které bude cítit člověkem, matka již nepřijme zpět. Odchov takového mláděte v zajetí je velmi náročný a nejistý, jeho návrat do přírody problematický. Obecně je lepší do situace nezasahovat. Mládě, které tiše leží, není v nebezpečí. Ani ptačí mládě „vypadlé z hnízda“ nemusí být vždy v nebezpečné situaci. Mláďata sov a dravců někdy opouštějí hnízdo předčasně např. poštolky a kalousi, rodiče je však krmí dokud nejsou samostatná. V tomto případě mláděti nejvíc pomůžete, vysadíte-li ho na větev nejbližšího stromu pokud se nachází v bezprostředním nebezpečí ( rušné komunikace, psi a kočky, malé děti, koleje atd.).

Do stanic pro handicapované živočichy se každoročně dostávají desítky mláďat našich volně žijících druhů zvířat. Mnoho z nich však pravděpodobně lidskou pomoc nepotřebovalo a z přírody bylo vzato díky lidské neznalosti přirozeného chování těchto zvířat. Lidé tak často ve snaze pomoci nalezeným a opuštěným mláďatům vlastně uškodí. Mládě potřebuje lidskou pomoc tehdy, je-li zraněné nebo nemocné ( krvácí, třese se, má průjem, je apatické a nevšímá si okolí ), je-li podchlazené nebo promoklé, bylo-li napadeno psem či kočkou, je-li silně napadeno parazity, jsou-li v blízkosti mrtví rodiče či sourozenci, je-li neopeřené ptačí mládě (holátko) mimo hnízdo, je-li mládě nekrmivého ptáka (kuře bažanta, koroptve nebo křepelky, kachně, house, mládě labutě) osamocené a nikde nejsou vidět jeho rodiče. Pokud je jedna z těchto podmínek splněna, mládě potřebuje pomoc, tehdy volejte nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící živočichy.
Záchranná stanice pro volně žijící živočichy - Bartošovice na Moravě, tel. 556 758 675
Záchranná stanice pro volně žijící živočichy - Němčice na Hané, tel. 602 587 638
Záchranná stanice pro volně žijící živočichy – Stránské, tel. 777 256 577
Chovat doma bez povolení zvíře z volné přírody je možno pouze za předpokladu, není-li zvěří, ptákem, zvláště chráněným živočichem, tažným živočichem, nebezpečným zvířetem, opuštěným zvířetem, zvířetem chráněným Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin ( CITES ). Vzhledem k problematickým prvkům chování a možným zoonózám u každého zvířete chov divokých zvířat v zajetí není doporučován. Výjimkou může být dochování trvale handicapovaného živočicha předaného ze záchranné stanice se souhlasem státního orgánu ochrany přírody.

Pozor !

- Živočichové mysliveckým zákonem zařazení do kategorie zvěř jsou v majetku mysliveckých sdružení, takže všechnu nalezenou zvěř (zdravou i zraněnou) je občan povinen odevzdat místnímu mysliveckému sdružení. Vyplývá to ze zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

- Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zakazuje chovat v zajetí zvláště chráněné živočichy – viz. vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.


- Kdo si ponechá nalezené zvíře, vystavuje se možnosti postihu podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění, nebo podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění.

Autor článku: str. Milan Hulík, od r. 1994 externí pracovník Stanice pro hendikepované
živočichy při ZOO na SV. Kopečku, člen sokolnického střediska Olomouc