Podezření na zneužití dítěte
Jak se zachovat při podezření na zneužití dítěte
- Jsou-li děti ještě malé, promluvte si s nimi o dotycích „dobrých“ a „nedobrých“ a o tom, že je nesprávné některé věci utajovat.
- Pokuste se na dítě nepřenášet své vlastní pocity.
- Domníváte – li se, že je dítě dostatečně připraveno, přímo se jej zeptejte, zda je někdo neosahával, nebo snad nebil.
- Nikoho neobviňujte, zvláště pak ne samotné dítě.
- Přímo a s klidem pronesená otázka je důležitá, neboť děti jen zřídkakdy zareagují na nepřímý dotaz.
- Je – li přítomen nějaký konkrétní fyzický příznak napadení, pak na postiženou část těla přímo poukažte a zeptejte se, zda se někdo dítěte dotknul právě zde a zachovejte přitom naprostý klid.
- Informace z dítěte nevynucujte, nechejte dítě raději mluvit samo.
Jak postupovat, zjistíte – li zneužití
- Zachovejte klid – pokuste se nepřenášet na dítě svůj hněv, zděšení či citové rozpoložení.
- Věřte svému dítěti, o svém zneužívání většinou mluví pravdu (v opačném případě tím chtějí někoho chránit).
- Ujistěte je, že se nemají čeho bát. Děti často přisuzují zodpovědnost, za to co se jim stalo, samy sobě a sužuje je pocit viny.
- Zdůrazňujte, že dítě není na vině.
- Uvítejte, když vám to dítě řekne samo, poté se obraťte na příslušné orgány.
- Pochvalte dítě, že útok nakonec přestálo.
- Vyhledejte specializovanou psychoterapeutickou pomoc.
- Nikdy dítěti neříkejte, že to, k čemu došlo, je něco nemravného a ošklivého. Pořád opakujte, že to vše zavinil pachatel a že nyní už je dítě v bezpečí.
Linky tísňového volání
112 EVROPSKÉ ČÍSLO TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ
150 HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR
155 ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA
156 MĚSTSKÁ POLICIE
158 POLICIE ČR