Nejčastější dotazy

Pokud najdete zdánlivě opuštěné zdravé mládě savce či ptáka, ponechte ho na místě a nedotýkejte se ho! Přes vaše dobré úmysly pomoci opuštěnému mláděti byste mu naopak velmi uškodili. U mnoha druhů volně žijících živočichů je běžné, že rodiče nechávají své potomky i několik hodin o samotě, když shánějí v okolí potravu. Mezi takovéto druhy patří například zajíci, srnky, kuny nebo ježci. Savci se orientují podle čichu a mládě, které bude cítit člověkem, matka již nepřijme zpět. Odchov takového mláděte v zajetí je velmi náročný a nejistý, jeho návrat do přírody problematický. Obecně je lepší do situace nezasahovat. Mládě, které tiše leží, není v nebezpečí. Ani ptačí mládě „vypadlé z hnízda“ nemusí být vždy v nebezpečné situaci. Mláďata sov a dravců někdy opouštějí hnízdo předčasně (např. poštolky a kalousi), rodiče je však krmí, dokud nejsou samostatná. V tomto případě mláděti nejvíc pomůžete, vysadíte-li ho na větev nejbližšího stromu pokud se nachází v bezprostředním nebezpečí (rušné komunikace, psi a kočky, malé děti, koleje atd.). 

Do stanic pro handicapované živočichy se každoročně dostávají desítky mláďat našich volně žijících druhů zvířat. Mnoho z nich však pravděpodobně lidskou pomoc nepotřebovalo a z přírody bylo vzato díky lidské neznalosti přirozeného chování těchto zvířat. Lidé tak často ve snaze pomoci nalezeným a opuštěným mláďatům vlastně uškodí. Mládě potřebuje lidskou pomoc tehdy, je-li zraněné nebo nemocné (krvácí, třese se, má průjem, je apatické a nevšímá si okolí), je-li podchlazené nebo promoklé, bylo-li napadeno psem či kočkou, je-li silně napadeno parazity, jsou-li v blízkosti mrtví rodiče či sourozenci, je-li neopeřené ptačí mládě (holátko) mimo hnízdo, je-li mládě nekrmivého ptáka (kuře bažanta, koroptve nebo křepelky, kachně, house, mládě labutě) osamocené a nikde nejsou vidět jeho rodiče. Pokud je jedna z těchto podmínek splněna, mládě potřebuje pomoc, tehdy volejte nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící živočichy.

Záchranná stanice pro volně žijící živočichy  - Bartošovice na Moravě, tel. 556 758 675

Záchranná stanice pro volně žijící živočichy  - Němčice na Hané, tel. 602 587 638

Záchranná stanice pro volně žijící živočichy  – Stránské, tel. 777 256 577 

Chovat doma bez povolení zvíře z volné přírody je možno pouze za předpokladu, není-li zvěří, ptákem, zvláště chráněným živočichem, tažným živočichem, nebezpečným zvířetem, opuštěným zvířetem, zvířetem chráněným Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES). Vzhledem k problematickým prvkům chování a možným zoonózám u každého zvířete chov divokých zvířat v zajetí není doporučován. Výjimkou může být dochování trvale handicapovaného živočicha předaného ze záchranné stanice se souhlasem státního orgánu ochrany přírody.

Pozor !

Živočichové mysliveckým zákonem zařazení do kategorie zvěř jsou v majetku mysliveckých sdružení, takže všechnu nalezenou zvěř (zdravou i zraněnou) je občan povinen odevzdat místnímu mysliveckému sdružení. Vyplývá to ze zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“).

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zakazuje chovat v zajetí zvláště chráněné živočichy – viz. vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Zvěří se rozumí volně žijící živočichové taxativně uvedení v zákoně o myslivosti (§ 2 písm. b) zákona o myslivosti).

Druhy zvěře, které nelze lovit, jsou uvedeny v § 2 písm. c) zákona o myslivosti. Jedná se o tyto druhy:

• savci: bobr evropský, kočka divoká, los evropský, medvěd hnědý, rys ostrovid, vlk euroasijský, vydra říční,
• ptáci: čírka obecná, čírka modrá, havran polní, holub doupňák, jeřábek lesní, jestřáb lesní, káně lesní, káně rousná, kopřivka obecná, kormorán velký, koroptev polní, krahujec obecný, krkavec velký, křepelka polní, lžičák pestrý, moták pochop, poštolka obecná, racek chechtavý, raroh velký, sluka lesní, sojka obecná, sokol stěhovavý, tetřev hlušec, tetřívek obecný, volavka popelavá, výr velký.

V případě nálezu se zraněný nebo uhynulý živočich z této skupiny předává stanici pro záchranu handicapovaných živočichů.

Druhy zvěře, které lze obhospodařovat lovem, jsou uvedeny v § 2 písm. d) zákona o myslivosti. Jedná se o tyto druhy:

• savci: daněk skvrnitý, jelen evropský, jelenec běloocasý, jezevec lesní, kamzík horský, koza bezoárová, králík divoký, kuna lesní, kuna skalní, liška obecná, muflon, ondatra pižmová, prase divoké, sika Dybowského, sika japonský, srnec obecný, tchoř tmavý, tchoř stepní, zajíc polní,
• ptáci: bažant královský, bažant obecný, hrdlička zahradní, holub hřivnáč, husa běločelá, husa polní, husa velká, kachna divoká, krocan divoký, lyska černá, orebice horská, perlička obecná, polák chocholačka, polák velký, straka obecná, špaček obecný, vrána obecná.

V případě nálezu se zraněný nebo uhynulý živočich z této skupiny předává uživateli honitby dle místa nálezu (zástupci místního mysliveckého sdružení).